zmenit vzhled

Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

	Bazilika sv. Prokopa Procházka třebíčskými památkami, zapsanými v roce 2002 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, začíná v těsném sousedství baziliky svatého Prokopa. Zde se kdysi nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno roku 1101 moravskými Přemyslovci. Bohatě vybavený klášter se stal významným náboženským, kulturním a hospodářským centrem a v neposlední řadě i významnou vojenskou pevností. Svou pozici si udržel až do doby husitských válek. Postupný úpadek dovršilo dobytí uherskými vojsky v roce 1468. Poté bylo panství odňato církvi a klášter od 16. století přestavován na šlechtický zámek. V držení rodu Valdštejnů setrvalo třebíčské panství od počátku 17. století do konfiskace v roce 1945. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny s unikátními expozicemi lidových betlémů, vltavínů, dýmek a dalších regionálních zajímavost.

	Krypta K nejcennějším částem baziliky patří rozsáhlá románská krypta, jejíž gotickou klenbu podepírá 50 sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici. Původní více než sedm století stará výdřeva stropu mezi kamennými žebry klenby navozuje atmosférou středověku.

	Židovská čtvrť Židovská čtvrť v Třebíči, zapsaná 3. července 2003 do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je mimořádně zachovalým dokladem židovské kultury na Moravě a je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO. Nejcennější na tomto území je zachování historického půdorysu a hmotové skladby, které se vyvíjely ve stísněných podmínkách mezi řekou Jihlavou a skalním masivem kopce Hrádku. Návštěvníka obklopí tajemná atmosféra křivolakých uliček, temných zákoutí, klenutých průchodů a dalších charakteristických prvků. Nezapomenutelný je i pohled z náhorní plošiny Hrádku na romantickou skladbu střech židovské čtvrti. V současné době v Židovské čtvrti již nežijí původní obyvatelé. Proto také objekty, například radnice, rabinát, nemocnice, chudobinec nebo škola, neslouží svému účelu.

	Židovský hřbitov Židovský hřbitov byl založen za městem ve svahu nad Týnským potokem zřejmě na počátku 17. století (písemně doložen roku 1636) a v roce 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohu takřka dvanácti tisíc čtverečních metrů patří k největším v České republice. Na ploše pohřebiště, ohrazeného masivní kamennou zdí, se podle tradice nalézá téměř 3000 náhrobků (nejstarší pochází z roku 1625), mezi nimi též cenné kameny barokního a klasicistního typu. Je to také místo posledního odpočinku řady významných osobností, mj. rabínů otce a syna Pollakových. Jeden z nejcennějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě je právem chráněn jako národní kulturní památka. Jako součást židovské čtvrti byl v roce 2003 byl zařazen na seznam UNESCO.

Městský úřad Třebíč

Informační a turistické centrum