Lednicko - valtický areálPřímkou cesty, lemovanou Bezručovou alejí z roku 1715, jsou jako nádoby spojeny Valtice a Lednice - dvě centra překrásného areálu, který je od 7. prosince 1996 zapsán do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nepravidelný tvar území mikroregionu Lednicko-valtického areálu o rozloze 283,09 km2 sousedí na jihu se spolkovou zemí Rakousko a na západě s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Na severu a na východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Od roku 2003 je Lednice a její okolí součástí biosferické rezervace DOLNÍ MORAVA.
|
Obecní úřad LedniceZámecké náměstí 70 691 44 Lednice tel: 519 340 112 e-mail: kancelar@lednice.cz web: www.lednice.cz Turistické informační centrumZámecké náměstí 68 691 44 Lednice tel: 519 340 986 fax: 519 340 986 e-mail: tic@lednice.cz web: www.lednice.cz Městský úřad ValticeNáměstí Svobody 21 691 42 Valtice tel: 519 301 400 fax: 519 352 637 e-mail: podatelna@radnice-valtice.cz web: www.radnice-valtice.cz Turistické informační centrumNáměstí Svobody 4 691 42 Valtice tel: 519 352 978 fax: 519 352 978 e-mail: tic.info@radnice-valtice.cz web: www.radnice-valtice.cz |
Národní kulturní památka . Po složitém vývoji od gotické tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní podobu se dochovala poslední přestavba v historizujícím novogotickém slohu z let 1846-1858. Je dílem vídeňského architekta Wingelmüllera a jeho nástupce Heidricha. Interiér je zdoben kazetovými stropy, vyřezávaným obložením stěn a zárubní a samostatnými schodišti.
Stavba skleníku zahájila roku 1844 poslední přestavbu zámku a se svou moderní železnou konstrukcí a polokruhovitou formou byla v tehdejší době mimořádně pokroková. Skleník je dlouhý 92m, široký 13m a vysoký 10m. Rostou zde subtropické a tropické rostliny.
Minaret je nejstarší romantická stavba, nalézající se asi 1,5 km od zámku, v zámeckém parku. Stavbu nechal zbudovat Alois Josef I. podle plánů architekta Hardtmutha a byl postaven v letech 1797-1802 v maurském slohu. Má tři vyhlídkové ochozy a na nejvyšší vede 302 schodů. Spodní část má osm místností, bohatě zdobených na stropech, stěnách i podlaze orientálními ornamenty. Tyto práce patrně prováděli umělci z arabských zemí.
Lednické rybníky patří k nejstarším rybničním soustavám na Moravě a od 15. století jsou trvale využívaly k chovu ryb. Tvoří je největší moravský rybník Nesyt (325 ha) a dále rybníky Hlohovecký (104 ha), Prostřední (48,5 ha) a Mlýnský (107 ha).
Rybniční zámeček, nazývaný dříve Jägerhaus, Jagdschloß am Teiche nebo Teichsalett, byl vystavěn na katastru Lednice na severním břehu Prostředního rybníka, poblíž aleje spojující Lednici s Valticemi. Stavba byla začleněna do upravené krajiny mezi oběma městečky tak, že její hlavní jižní průčelí je obráceno k rybníku a průhledy spojeno s chrámem Tří grácií a Novým dvorem na protilehlém břehu.
V Bořím lese necelý kilometr západně od Nového Dvora a západně od Lednice, na návrší nad Prostřením rybníkem, se tyčí malý empírový zámeček nazvaný chrám Tří Grácií; vybudoval jej v letech 1824 - 1825 lichtenštejnský stavební ředitel Jan Karel Engel podle svých vlastních plánů a vyzdobili bratři Martinettiové.
Na našem území výjimečná empírová stavba, která neměla jen estetický účel v krajinné kompozici, i když toto její určení bylo prvořadé. Tato stavba z roku 1809 byla projektována J. Hardmuthem.. Původně sloužila pro chov vzácných merinových ovcí, později zde byly chováni koně. Dnes slouží Nový dvůr opět k chovu jezdeckých koní a předpokládá se jeho využívání k rekreačním pobytům.
Jižně od Mlýnského rybníka na pahorku, 2,5 km východně od Lednice, na pravém břehu nad Mlýnským rybníkem se v zeleni stromů tyčí pavilón s nástavbou a vyhlídkovou terasou v podobě empírového Apollónova chrámu. Byl postaven v letech 1817 - 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem (1782 - 1860), nástupcem Hardtmuthovým v úřadě lednického stavebního ředitele.
Janův hrad (1807-1810) - romantická napodobenina zříceniny starého hradu. Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1807 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna), ten však umírá a stavbu dokončuje o tři roky později jeho o rok mladší bratr - Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
V letech 1826 - 1827 byl půl kilometru severozápadně od Hlohoveckého rybníka na tehdejších hranicích mezi Moravou a Dolními Rakousy postaven tzv. Hraniční zámeček s krásným výhledem na rybníky směrem na východ. Tato klasicistní stavba byla zbudována na močálovité půdě, která musela být nejdříve zpevněna dřevěnými piloty a rošty, na které pak byly položeny základy objektu. Plány vypracoval zednický mistr Karel Schlepa.
Nejmladší stavbou Lednicko - valtického areálu, postavenou v roce 1854 podle plánů Georga Wingelmüllera stavitelem Janem Heidrichem na palouku v Bořím lese, je novo-gotická pilířová kaple zasvěcená patronovi lovců - svatému Hubertu.
zvaný též Facka. Obelisk je však památník na počest míru uzavřeného po válkách mezi Rakouskem a Francií. Původně k Obelisku vedla topolová alej, jejíž zbytky jsou dosud patrny. Okolí neslo neopakovatelné znaky lužní krajiny. Stavba je vysoká asi 24 m a je zbudována z pískovcových kvádrů.
Na návrší jižně nad Valticemi se zvedá vrchol zvaný Rajstna nebo též Homole. Stavba byla dokončena roku 1817 podle projektu vytvořeného Josefem Hradtmuthem v roce 1810.
Podle plánů stavebního ředitele Josefa Hardtmutha postavil na nejvyšším místě Bořího lesa v letech 1810-1812 architekt Josef Kornhäusel empírovou stavbu zvanou Dianin chrám (nezřídka je označována také jako Rendez-vous). Bohyně lovu Diana, jíž je stavba zasvěcena, je spodobněna v centru prostředního reliéfu průčelí na trůně posazeném na sloupu.
Valtický zámek byl vybudován nedaleko někdejšího středověkého hradu, připomínaného již koncem XII. století. Hrad náležel rodu Seefeldů. Když panství později získali Lichtenštejnové, postavili zde renesanční zámek. Současnou barokní stavbu zahájil koncem XVII. století Karel Eusebius z Lichtenštejna, vzdělaný a zcestovalý příslušník tohoto mocného šlechtického rodu. Valtice se staly hlavním rodovým sídlem vybudovaným za účasti předních architektů (F. Carrati, G. G. Tencalla, A. a K. Ernové, D. Martinelli, A. J. Ospel). Závěrečnou podobu dal zámku význačný rakouský architekt J. B. Fischer z Erlachu. Vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších barokních celků na Moravě
Empírový zámeček Pohansko byl postaven v letech 1810-1812, podle plánů Josefa Hardmutha. Městské muzeum a galerie Břeclav zde realizovalo expozici, dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, které probíhají od roku 1957.
Nachází se jihovýchodně od Břeclavi uprostřed obory v lužním lese, nedaleko soutoku Dyje a Moravy. Celá oblast byla před rokem 1989 veřejnosti uzavřena a dnes ukrývá zajímavé přírodní poklady.